Kontroly

Kontrolu na pracovišti umí udělat kde-kdo. Proto necháváme kontroly dělat kde-koho. Ani bezpečákům nikdo neřekl, jak mají kontroly dělat. A možná proto to podle toho vypadá.

Měl jsem výjimečnou příležitost pracovat ve firmě, která na tom byla, co se týče bezpečnosti, práce opravdu špatně. Všiml jsem si 2 zajímavých věcí.

Tou první byla externí firma, která jednou za měsíc přijela a udělala kontrolu BOZP a PO. Z každé kontroly poslala zápis. Ty kontroly měly trvat 4 hodiny, ale postupem času se z toho staly 2 hodiny. V zápisech se objevovaly věci jako: chybějící bezpečnostní cedulka, volně ložená paleta nebo nepoužití brýlí při tlakovém čištění vodou. Ve firmě, která na tom byla opravdu špatně. Chybějící bezepčnostní cedulka je to poslední, co mě zajímá. Tedy pokud má fabrika opravdové problémy v oblasti bezpečnosti práce.

Tou druhou zajímavou věcí byla každoroční hloubková kontrola jiného externího bezpečáka. Jednalo se o velmi zkušeného bezpečáka. Měl jsem to štěstí a potkal jsem ho na druhé, opakované kontrole po roce. Ta kontrola trvala týden. Nic zásadního se nenašlo – kromě nedostatků z minula. Tedy poradil jsem mu pár nových věcí, aby ta zpráva trochu vypadala – bylo mi ho líto (nemohl nic nového najít). Možná se trochu zastyděl, asi mu to za ty peníze bylo blbé (nedivím se), ale poslední den udělal scénu. Našel podle mě marginální problém a udělal z něj to nejhorší, co kdy viděl. Selhání bezpečáka a celého vedení. Asi ego. Aby ukázal, že taky něco našel. Akorát mu unikly docela zásadní věci – ani nemůžu psát jaké, protože by to byla veliká ostuda.

Zásadní problémy

Při kontrolách nás ovlivňují 2 problémy. Jednomu říkáme provozní slepota – přestává nám vadit to, co vidíme denně, i když to pro fabriku může představovat značný problém. Proto občas chceme pohled z venku – kontroly z korporátu/OIP/ISO. A pak máme ještě jeden, mnohem větší problém.

Moc toho nevidíte. Buď vidíte dav a uniká Vám 100 tváří nebo vidíte jednu tvář a uniká Vám dav a 99 tváří.

Problém s pozorností skoro nikdo neřeší. Tedy řešili ho na Harvardu a zjistili¹, že pokud dáte člověku úkol, tak se soustředí pouze na ten jeden úkol a nevidí nic jiného. Pozornost je extrémně omezená. Vidíte jen omezenou část světa a nic jiného prakticky nevidíme. Můžete sledovat celek nebo jeden detail. Pokud sledujete jeden detail, všechny ostatní detaily Vám unikají, včetně celku. Ale pokud sledujete celek, nevidíte žádný detail. Stoupněte si před stovku lidí a zkuste se každému z nich podívat do tváře. Buď vidíte dav, nebo jednu ze sta tváří. Všechno ostatní Vám uniká.

A tady osobně vidím problém externího bezpečáka. Vidí jen ty svoje věci. Ty věci, které kontroluje všude. Možná má kontrolní seznam, ale v něm určitě nemá všechno. Vždycky na něco zapomene. Možná ani ten seznam nestihne projít. A nakonec zjistí, že ve všech firmách nachází ty samé věci. Všímá si pořád těch samých problémů. A bohužel, každá firma má své specifické problémy. Některé se opakují všude, ale některé ne. To mohou být ty nejhorší. Otázka zní, jak to udělat, abychom přišli na ty opravdové problémy.

Opravdové problémy

Bohužel máme zažitý systém jak hledat problémy na provoze. Používáme několik typů auditů, aby nám nic neuniklo, ale dalo by se to shrnout jako:

• jdeme na provoz a čekáme až někdo udělá chybu
• chodíme po provoze a hledáme do očí bijící závady – jiné ani najít nemůžeme.

Tohle přinese výsledky poprvé, ale pak to začne jaksi stagnovat. Tak najmeme externí experty, kteří udělají to samé co my, akorát se u toho dívají na jiné detaily. A většinou jim ty důležité věci taky uniknou.

Oblíbený příklad

Mám na to svůj oblíbený příklad. Firma školí zaměstance. Důvod jasný. Chce to zákon a kdyby se něco stalo, tak budeme záznamy ukazovat OIP. Když udělám kontrolu školení, tak zjistím, že školení se dělá, prezenční listiny existují a dokonce najdu i listiny z předchozího roku. Vypadá to dobře. Na první pohled. Ale prošlo by to při kontrole po závažném úrazu? NE.

Abych si byl jistý, že jsou školení v pořádku, musel jsem na tom strávit asi týden v kuse. S vedoucími jsem prošel každého zaměstnance, abychom společně určili, jaké máme požadavky na školení jednotlivých zaměstnanců. Pak jsme se podívali do prezenčních listin a s hrůzou jsme zjistili, že nám chybí udělat 400 školení. Nejvtipnější na tom bylo, že externí expert (neuměl česky) mi tvrdil, že 400 chybějících školení není problém, že se to stává – to byl opravdový odborník.

400 chybějících školení u 300 lidí není problém. To je přeci marginálie.

Na první pohled to vypadalo dobře. Školení se dělají. Není problém. Tím se nechci vytahovat. Tím chci říct, že odhalení problému vyžadovalo týden práce. Týden úsilí člověka s 15 lety zkušeností, který v tu dobu nemohl dělat svou práci.

Asi už tušíte, že to nebude jednoduché. Držet se zajetých kolejí stačit nebude a bude to chtít jiný přístup. Je to na delší povídání, ale kostce by se to dalo shrnout asi takto. Ty problémy dokážeme docela jednoduše odhalit sami. Pokud máme aspoň základní znalosti, zvládneme to. 

Na ŘEŠENÍ nalezených problémů pravděpodobně budeme potřebovat externí pomoc, ale najít je dokážeme sami. Pokud pracujete ve firmě o 300 lidech, máte 300 párů očí, které ty problémy denně vidí. 300 očí, které může vidět 300 detailů. Těch detailů, které Vy vidět nemůžete.

Obvykle se jen stačí zeptat. V nejbližší době bych o této problematice chtěl natočit video. Dozvíte se v něm, jak přesně postupovat, pokud chcete vědět, jaké problémy trápí Vaší fabriku. Možná budete překvapeni jak je to jednoduché. Až triviální. Ale určitě to není snadné. 

1. Pokud značení izolačních bodů uděláte opravdu hezky, tak Vám to přinese velkou prestiž. Označené izolační body vypadají opravdu hezky a velice zkulturní pracovní prostředí. Stanou se terčem pochval a obdivu u auditů a různých kontrol, které na provoz pořád chodí. Vyplatí se to. ↩︎
2. Pokud to uděláte tím klasickým americkým způsobem, že všechny vypínače elektrické energie označíte E-1, tak na provoze budete mít hodně cedulek E-1. Je to matoucí a někdo může udělat chybu. Se správným značením může taky někdo udělat chybu, ale bude se Vám to před OIP nebo soudem lépe vysvětlovat – že jste udělali maximum. ↩︎
3. Jednou v životě jsem značil ventily na páře plastem. Už vím, že se to nedělá. Do druhého dne byly roztočené a horko-těžko jsem musel vymýšlet, co s tím. Kovová cedulka vyhrála. Cenou nepotěší, ale výdrží. Kovová cedulka a platová stahovačka taky moc nefunguje. Plast odejde o dost dřív než kov a pak se všude válejí ty drahé kovové cedulky. ↩︎
4. Ideální případ je na obrázku níže. Je snadné si vyrobit malou LOTO stanici pro pár komponentů. Jakmile koupíte další zámky, necháte vyrobit další potištěné plastové desky a navrtáte si do nich háčky. Není to nic složitého a budete mít v LOTO komponentech přehled. Každý prvek musí mít své místo, aby ho měli zaměstnanci kam vrátit. ↩︎
5. Kabelových uzávěrů existuje několik a jen málo z nich je opravdu dobrých a použitelných. Můj favorit je ten od MasterLocku s pogumovaným kabelem. Jednoduše se s ním pracuje a hlavně se dá na rozdíl od ostatních silně utáhnout. Akorát ho prosím nepoužívejte na horké povrchy. ↩︎